Akt-info Archiv

Zprávy, které by měly zaznít v médiích

Akt-info 2010

Vydání č. 158

9.12.2010
AKT-INFO
Zprávy, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích
Vydání č. 158
=============================================

SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
- Další tajné depeše na serveru WikiLeaks: CIA špehuje OSN, kazetové bomby v Británii
- Zakladatel WikiLeaks Assange byl v Británii zatčen
- Navzdory svému oficiálnímu postoji se USA tajně brání usmíření s Talibánem
- WikiLeaks a jeho internetové stránky pod nátlakem vlád i firem

DALŠÍ TAJNÉ DEPEŠE NA SERVERU WIKILEAKS: CIA ŠPEHUJE OSN, KAZETOVÉ BOMBY V BRITÁNII
Z důvěrných amerických diplomatických sdělení zveřejněných internetovým serverem WikiLeaks se neustále vynořují další informace. Nejnověji odhalené depeše dokazují, že CIA byla v čele špionážního systému ministerstva zahraničí USA, který měl sledovat zahraniční diplomaty. Deník The Guardian přináší zprávu o tom, že vedoucí pracovník CIA vypracoval instrukce určující, kdo má být monitorován a jaké informace mají být sledovány, přestože příkazy měla vydávat ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a poté její nástupkyně Hillary Clintonová. Cílem americké špionáže byl mimo jiné i generální tajemník Pan Ki-mun a další čelní představitelé OSN. Zveřejněné diplomatické depeše dále odhalují, že Velká Británie povolila Spojeným státům uskladňovat na svém území zakázané kazetové bomby. Velká Británie podepsala mezinárodní smlouvu o zákazu kazetové munice v prosinci 2008. Ovšem o šest měsíců později bylo v americké diplomatické depeši uvedeno, že Británie souhlasí se zachováním mlčenlivosti ohledně dohody povolující Spojeným státům skladovat kazetové bomby do roku 2013. Podle organizace pro lidská práva Amnesty International tyto prozrazené diplomatické depeše rovněž potvrzují zprávy o obrovském počtu civilních obětí při loňském americkém útoku na Jemen. Depeše odhalují souhlas jemenské vlády se lživým prohlášením, že sami provedli raketové útoky. Ve skutečnosti však útočila americká armáda a zahynuly desítky místních obyvatel včetně 21 dětí. Fotografie zobrazující zbytky bomb amerického původu na místě útoku zveřejnila v červnu Organizace Amnesty International.
6/12/2010

ZAKLADATEL WIKILEAKS ASSANGE BYL V BRITÁNII ZATČEN
Zakladateli WikiLeaks Julianu Assangeovi byla odepřena možnost propuštění na kauci. Byl zatčen v Londýně na základě mezinárodního zatykače, který na něj vydalo Švédsko, protože jej potřebovalo vyslýchat kvůli údajným zločinům sexuální povahy. Assange, který se dobrovolně vzdal, nemá být propuštěn z vazby dříve než 14. prosince, kdy se má soud ve Velké Británii zabývat švédskou žádostí o jeho vydání do Švédska. Assange nebyl přímo obžalován, má se pouze dostavit k výslechu kvůli údajnému nepatřičnému sexuálnímu styku s dvěma ženami. Mezinárodní média šokovala nedávná zpráva, podle níž se tento případ zakládá na obvinění dvou žen, které říkají, že Assange  při sexuálním styku, k němuž obě strany daly souhlas, nepoužil prezervativ a že nejde o znásilnění, jak zpočátku tvrdila média. V minulém týdnu se objevily zprávy, že se obě Assangeho žalobkyně chlubily svými intimními setkáními s ním a že jedna z žalobkyň byla označena za spojenkyni kubánské pravicové exilové organizace propojené se CIA. Assange  tvrdí, že obdržel stovky pohrůžek smrtí, z nichž některé byly směřovány  proti jeho dětem. Assange nadále tvrdí, že je nevinný, a nazývá celý proces politickým honem na čarodějnici, který nabyl na intenzitě, když server WikiLeaks zveřejnil utajené americké diplomatické depeše. Zamítnutí propuštění na kauci se objevilo ve stejné době, kdy začal být vyvíjen tlak na společnosti, aby upustily od stávající spolupráce s WikiLeaks. Mezinárodní bankovní společnosti MasterCard a Visa nyní pozastavily platbu darů určených serveru WikiLeaks. Právní zástupce Juliana Assangeho Mark Stephens řekl, že dosud neviděl žádný ze soudních důkazů proti jeho klientovi: „Nacházíme se v kuriozní situaci, kdy nám nebyly soudem poskytnuty doposud žádné důkazy, které by potvrzovaly obvinění, z nichž je pan Assange podezříván. Dnes jsme byli svědky výroku soudce, který řekl, že on sám by rád viděl nějaké důkazy. Myslím, že byl ohromen tím, kolik lidí je připraveno stát za panem Assangem a prokázat jeho nevinu. Mnoho lidí včetně mě věří, že pan Assange je nevinný. A mnoho lidí věří, že tento proces je politicky motivován.“ List The New York Times přinesl zprávu, podle níž americké ministerstvo spravedlnosti zvažuje způsoby, jak zařídit vydání Juliana Assange, přestože připouští, že neporušil základní zákony o špionáži a zveřejňování tajných spisů. Mezi dalšími možnými obviněními, která vláda údajně zvažuje, jsou konspirace a přepravování kradeného majetku.
8/12/2010

NAVZDORY SVÉMU OFICÁLNÍMU POSTOJI SE USA TAJNĚ BRÁNÍ USMÍŘENÍ S TALIBÁNEM
Komunikace americké ambasády v Afghánistánu zveřejněná na serveru WikiLeaks ukázala, že Spojené státy se aktivně snaží zabránit případné mírové dohodě, která by mohla umožnit tálibánským vůdcům stát se členy vlády. Na veřejnosti však USA prohlašují, že podporují hovory o usmíření s Tálibánem. Jedna depeše cituje Richarda Holbrooka, speciálního amerického vyslance v Afghánistánu a Pákistánu: „S představiteli Tálibánu nedojde k žádnému sdílení moci.“ Zpráva o utajovaném postoji americké strany se objevila právě v době, kdy nový průzkum veřejného mínění v Afghánistánu ukázal, že ačkoli velká většina Afghánců nepodporuje Tálibán, 73 procent z nich by podpořilo vyjednanou dohodu. Depeše rovněž poskytují nové důkazy o tom, že američtí spojenci v Evropě mají silné pochybnosti o válce v Afghánistánu. V krátkém písemném sdělení z minulého roku je uvedena citace prezidenta EU Hermana Van Rompuy, ve které prohlašuje, že evropské jednotky jsou v Afghánistánu jen proto, aby uspokojily americkou vládu. Van Rompuy doslova prohlásil: „Evropa tak činí a bude v tom pokračovat i nadále z úcty ke Spojeným státům.“
7/11/2010

WIKILEAKS A JEHO INTERNETOVÉ STRÁNKY POD NÁTLAKEM VLÁD I FIREM
S pokračujícím zveřejňováním tajných amerických diplomatických depeší nyní čelí internetové seskupení WikiLeaks zesílenému odporu. Poškozující kybernetické útoky a nátlak americké vlády donutil WikiLeaks změnit svou webovou adresu poté, co jej firmy Amazon.com a EveryDNS vyloučily ze svých serverů. Oblíbený internetový platební systém PayPal serveru WikiLeaks zrušil účet, a odstřihl tak nezbytně nutný přísun financí, který sloužil ke shromažďování příspěvků. PayPal obvinil WikiLeaks z porušení podmínek a zakázal uživatelům „podporovat, propagovat, prosazovat nelegální činnost nebo radit druhým, aby se do ní zapojovali.“ WikiLeaks odsoudil tato opatření jako cenzuru podporovanou vládou a uvedl, že jejich příznivci zřídili přes 355 identických stránek a zajistili tak, aby diplomatické depeše zůstaly na internetu.
6/12/2010

Žádné komentáře