Akt-info Archiv

Zprávy, které by měly zaznít v médiích

Akt-info 2011

Vydání č. 163

27.1.2011
AKT-INFO
Zprávy, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích
Vydání č. 163
=============================================

SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
- Nový film zpochybňuje mýty kolem soudních procesů proti korporacím
- Evropská unie, USA i OSN Údajně přehlíží porušování lidských práv
- Italská továrna zastavila výrobu anestetika používaného k popravám
- Týrání Manninga podezřelého z úniku informací se přiostřuje
- Akt-info rozšířilo své zdroje

NOVÝ FILM ZPOCHYBŇUJE MÝTY KOLEM SOUDNÍCH PROCESŮ PROTI KORPORACÍM
Nový film Hot Coffee, který byl promítán tento týden na americkém filmovém festivalu Sundance, zpochybňuje zaběhlé představy a mýty týkající se soudních pří vedených proti korporacím. V dokumentu vystupují osoby, které zažalovaly velké obchodní společnosti kvůli újmě na zdraví. Mezi nimi je i Stella Liebeck. Ta se stala světově proslulou v roce 1992 ve svých sedmdesáti devíti letech, kdy zažalovala společnost McDonald’s kvůli tomu, že jí na klín vytek kelímek s horkou kávou. O soudním sporu se mluvilo po celém světě, mnozí se tomuto případu smáli a považovali žalobu za nesmyslnou. Většina lidí totiž nevěděla, že poškozená utrpěla popáleniny třetího stupně na 16 procentech těla. Navíc firma McDonald’s tuto událost v médiích zkreslila a spolu s dalšími korporacemi zaplatila miliony dolarů za to, aby tento případ mohla používat ve velké kampani. Ta měla změnit zákony, jež lidem umožňují žádat o kompenzaci. Mnohá média tak například tvrdila, že paní Liebeck řídila auto a přitom držela kelímek s kávou, i když ve skutečnosti byla pouhou pasažérkou. Většina novin také opomenula vysvětlit, že ve sporu nešlo jen o převrhnutý kelímek, ale o to, že teplota tekutiny v něm byla tak vysoká, že polyesterénový kelímek začal měknout a v momentě, kdy si paní Liebeck chtěla dát do kávy cukr, ztratil naprosto svůj původní tvar. Utrpěla tak závažné popáleniny, musela být na osm dní hospitalizována a její zranění vyžadovalo dokonce i kožní transplantaci. Paní Liebeck zemřela v roce 2004 ve věku devadesáti jedna let.
25/1/2011 (Zdroj: Democracy Now)

EVROPSKÁ UNIE, USA I OSN ÚDAJNĚ PŘEHLÍŽÍ PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) vydala v pondělí výroční zprávu, v níž upozorňuje na rostoucí tendence demokratických zemí přehlížet porušování lidských práv, jichž se dopouští političtí představitelé zemí s represivními režimy. Podle této zprávy představitelé velkých evropských států či představitelé Spojených států se spíše snaží o upevnění vztahů s diktátory a tyrany, než aby veřejně odsoudili porušování lidských práv a pozastavili ekonomickou a někdy i vojenskou pomoc těmto režimům. Agentura The Associated Press citovala Kennetha Rotha, výkonného ředitele organizace Human Rights Watch, který řekl: „Pojmy jako  ,dialog‘ či ,mezinárodní spolupráce‘ s represivními režimy slouží příliš často jako zástěrka k tomu, aby se nic nedělalo.“ Zpráva HRW se věnovala především  Evropské unii a její nečinnosti v souvislosti s porušováním lidských práv jak v jiných zemích, tak v samotné Evropě. Kriticky se HRW stavěla konkrétně k diskriminaci imigrantů, muslimů a Romů v Evropě, neboť začíná být patrný rozpor mezi pověstí, kterou si EU o sobě buduje jako o obránci lidských práv a rovnosti, a mezi realitou. Roth se vyjádřil kriticky například k pondělnímu setkání předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosy s Islamem Karimovem, autokratickým prezidentem Uzbekistánu, země bohaté na energetické zdroje. Roth nazval Karimova „krutým vůdcem“. Podle zprávy HRW je seznam evidující porušování lidských práv v Uzbekistánu velmi dlouhý. Figurují v něm tvrdé zásahy proti opozici a médiím a pronásledování věřících. Celkově výroční zpráva HRW hodnotí situaci lidských práv ve světě tak, že mnoho demokratických zemí nevyvíjí politické tlaky na represivní režimy a spokojí se s vysvětlením, které podávají autoritářští představitelé těchto zemí. Podobně kriticky vyjadřuje zpráva HRW znepokojení i nad podobnými ústupky ze strany Spojených států a organizace OSN. Konkrétně se ve zprávě říká, že „vyhlášená schopnost amerického prezidenta Baracka Obamy pojmenovat věci pravými jmény… zůstává někdy nevyužita, když přijde na obranu lidských práv.“ To bylo obzvláště patrné při kontaktech se zeměmi, které jsou důležité z hlediska amerických ekonomických či vojenských zájmů, tedy například Číny, Indie, Indonésie, Egypta a Bahrajnu. Podle HRW jde o to, že globální mocenská rovnováha se posunuje, zvlášť v případě Číny jakožto ekonomické a vojenské síly na vzestupu, v důsledku čehož se západní země vyhýbají konfrontacím s jinými zeměmi na základě morálních zásad. Ve zprávě HRW se píše, že obrana lidských práv v zahraničí „může někdy jít proti jiným zájmům našich politických představitelů. Pokud však vlády chtějí jít za těmito zájmy místo toho, aby bránily lidská práva, měly by mít alespoň tu odvahu to říci otevřeně.“ Podle HRW je upadající zájem o obranu lidských práv mimo jiné také částečně způsoben seškrtaním mezinárodních zpráv v mainstreamových mediích. To má však kromě jiného také vážné dopady na práci lidskoprávních organizací působících v zemích s represivními režimy. Závisí totiž na západních médiích, aby se svět zprávy o porušování lidských práv dozvěděl.
24/1/2011 (Zdroj: Human Rights Watch)

ITALSKÁ TOVÁRNA ZASTAVILA VÝROBU ANESTETIKA POUŽÍVANÉHO K POPRAVÁM
Farmaceutická společnost Hospira minulý pátek prohlásila, že vyhoví žádosti italské vlády a ukončí výrobu složky, která je součástí většiny smrtících injekcí, jež slouží jako prostředek k popravám vězňů ve Spojených státech. Jedná se o anestetikum luminal - barbiturát. Trest smrti není v Itálii zaveden a tento krok je vnímán jako zásah proti americkému systému poprav. Dané rozhodnutí přinutí Spojené státy získat jinou látku anebo eventuálně pozměnit předpisy, což by mohlo znamenat zdlouhavý a nákladný proces.
24/1/2011 (Zdroj: Democracy Now)

TÝRÁNÍ MANNINGA PODEZŘELÉHO Z ÚNIKU INFORMACÍ SE PŘIOSTŘUJE
Právní zástupce Bradleyho Manninga, vojáka, jenž údajně poskytl tajné dokumenty serveru WikiLeaks, obviňuje americkou armádu ze stupňování krutého zacházení s jeho klientem, který nadále zůstává za mřížemi. Zmíněný právník David Coombs uvádí, že Manning byl minulý týden dočasně umístěn pod přísnější dohled z důvodu možné sebevraždy, přestože známky tohoto rizika podle posudku psychiatra nevykazuje. Podle slov Coombse armáda zrušila Manningovi jeho jedinou hodinu cvičení a kromě spodního prádla jej doslova vysvlékla z oblečení. Pokrývky, polštář a veškeré osobní věci má zabaveny již od července 2010. Armáda rovněž Manningovi zarazila  návštěvy. Manningův přítel David House a bloggerka Jane Hamsher byli v neděli zadrženi na vojenské základně Quantico ve Virginii a bylo jim tak znemožněno Manninga navštívit. Přinesli s sebou protestní petici proti jeho vězeňským podmínkám se 42 tisíci podpisy. House veřejně prohlásil, že Manningův psychický i tělesný stav se vlivem téměř nepřetržité samovazby znatelně zhoršil. Tuto dvojici zadrželi na dvě hodiny a propustili ji až poté, co vypršela Manningova určená doba návštěv. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International naléhá na americké úřady, aby tvrdé zacházení s Manningem zmírnily. Programová ředitelka Amnesty International pro Ameriku Susan Lee uvedla: „Manning nebyl uznán vinným ze žádného trestného činu, ale zdá se, že vojenské úřady využívají všech dostupných prostředků k jeho potrestání během vazby.” Podle amerického televizního zpravodajství NBC News vojenští vyšetřovatelé nemohou najít přímé spojení mezi Manningem a WikiLeaks. Zatím marně pátrají po důkazech pro obvinění, že Manning předal tajné americké spisy přímo Julianovi Assangeovi, zakladateli WikiLeaks. Nemají ani důkazy, že tito dva muži byli v kontaktu.
25/1/2011 (Zdroj: Democracy Now, Amnesty International)

Žádné komentáře