Akt-info Archiv

Zprávy, které by měly zaznít v médiích

Akt-info 2011

Vydání č. 164

17.2.2011
AKT-INFO
Zprávy, které nejsou, ale měly by být v běžných médiích
Vydání č. 164
=============================================

SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
- Podle rozhodnutí soudu má firma Chevron zaplatit 17 miliard dolarů za znečišťování Amazonie
- Západní politici reagují na nepokoje na Blízkém východě nedůsledně
- Egyptská revoluce je označována za vzpouru občanů
- Evropské energetické společnosti tajně sledovaly aktivistické skupiny
- Oxfam varuje před zneužitím humanitární pomoci pro politické či vojenské účely

PODLE ROZHODNUTÍ SOUDU MÁ FIRMA CHEVRON  ZAPLATIT 17 MILIARD DOLARŮ ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ AMAZONIE
V dlouholetém soudním řízení dostal ropný gigant Chevron nařízeno zaplatit přes 17 miliard dolarů pokuty a odškodného za to, že se dlouhodobě podílel na znečišťování životního prostředí Ekvádoru. Obyvatelé amazonských pralesů zažalovali společnost Texaco, jejímž pozdějším vlastníkem se stala právě společnost Chevron, za to, že od sedmdesátých let minulého století vypouštěla miliardy litrů toxického odpadu do ekvádorských deštných pralesů. V pondělí soud rozhodl, že firma Chevron musí zaplatit pokutu v hodnotě 8,6 miliard dolarů a ve stejné výměře pak i odškodné. To je doposud druhá největší částka udělená za poškozování životního prostředí. Chevron tímto následuje společnost BP, které byla udělena pokuta 20 miliard dolarů za únik ropy v Mexickém zálivu. Představitelé společnosti Chevron se proti rozhodnutí odvolali a prohlásili, že společnost tuto částku za žádných okolností nezaplatí. Proces až k vynesení rozsudku trval dlouho, poprvé byla firma zažalována u newyorkského soudu již před sedmnácti lety. V roce 2003 se firmě Chevron  podařilo případ odsunout pouze k ekvádorským soudům. V roce 2008 se objevily zprávy, že zástupci Chevronu lobbovali u americké vlády s požadavkem, aby odstoupila od svých zvláštních obchodních preferencí pro Ekvádor. Američané by tak zajistili, aby vláda Ekvádoru soudní řízení zastavila.
15/2/2011 (Zdroj: DemocracyNow)

ZÁPADNÍ POLITICI REAGUJÍ NEDŮSLEDNĚ NA NEPOKOJE NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ
Rok 2011 by se mohl stát historickým průlomovým rokem pro obyvatele Blízkého východu a severní Afriky. Lidová povstání vypukla v Tunisku, později v Egyptě a pouliční protesty se šíří po celém regionu. V poslední době byly nepokoji zachváceny i Bahrajn, Libye a Írán. V Bahrajnu už čtvrtý den pokračují protivládní demonstrace, desetitisíce lidí protestovaly v pondělí také v Íránu. V Íránu nejméně dva lidé zemřeli a větší počet byl zraněn, když bezpečnostní složky proti protestujícím použily slzný plyn a obušky. Západní politici včetně amerického prezidenta Baracka Obamy ostře kritizují reakce íránských úřadů, přestože při nepokojích v Egyptě spíše podporovali přehnané policejní reakce na pokojné demonstrace. Rovněž v běžných médiích ani od Obamy není slyšet kritika bezpečnostních sil v Bahrajnu, kde demonstranti také čelí policejnímu násilí a zatýkání. Tento týden nejméně šest demonstrantů v Bahrajnu zemřelo při policejních zákrocích a 60 lidí je stále pořešováno. Mezi znraněnými jsou i děti. Rozdíl v reakcích zapadních médii je v tom, že Bahrajn je blízkým americkým spojenecem a na jeho území se nachází strategická vojenská základna pro amerického námořnictva.
16/2/2011 (Zdroj: DemocracyNow)

EGYPTSKÁ REVOLUCE JE OZNAČOVÁNA ZA VZPOURU OBČANŮ
Po pádu egyptského režimu nastávají obavy, která skupina či skupiny převezmou moc. Na řadu přicházejí také úvahy o tom, kdo vlastně stál za protestním hnutím. Při zpětném pohledu na dokumentaci organizování akcí vyvstávají překvapivé skutečnosti. Přestože v Egyptě existují silná seskupení, včetně opozičního hnutí Muslimské bratrstvo a levicových skupin vystupujících proti režimu, tak zahájení protestů, které skutečně způsobily pád režimu, nastalo jako reakce na výzvy několika jednotlivců a ani po celou dobu trvání protestů nebyl zjištěn žádný organizátor. Jedním z nejvlivnějších mluvčích vyzývajících k protestům byla šestadvacetiletá Egypťanka Asmaa Mahfouz, která před nedávnem organizovala protest, jehož se účastnili pouze tři lidé. Ovšem 18. ledna zveřejnila na Facebooku své video, ve kterém vášnivě vybízí Egypťany, aby 25. ledna odvolali svou vládu. Tato nahrávka byla umístěna na Facebook a během krátké doby dosáhla několika stovek tisíc zhlédnutí. Na tomto videu Mahfouz říká: „Já, dívka, jdu na náměstí Tahrir, kde budu stát osamělá. A budu držet transparent. Pořizuji toto video, abych vám předala jednoduchý vzkaz: 25. ledna chceme jít na náměstí Tahrir. Pokud stále ještě máme svoji čest a chceme žít v této zemi důstojně, musíme sem 25. ledna přijít. Přijdeme a budeme požadovat svá práva, svá základní lidská práva.“ Přestože valná část internetové koordinace demonstrací v Egyptě vznikla na základě anonymních vývěsek, na svých zveřejněných videozáznamech mluví Mahfouz přímo na kameru a odhaluje svou totožnost. Odvážnost tohoto činu, že jako žena, a navíc tak rozhodným způsobem vyjádřila svůj názor, inspirovala mnohé další, aby rovněž zobrazili svou podobu online. Mahfouz znovu promluvila 24. ledna, kdy vyjádřila k tomu, jak se lidé od dětí až ke starším chopili iniciativy, aby pomohli podpořit tento protest a mluvila o nepatrné šanci na nějakou skutečnou změnu: „Pokud zítra vyjádříme své stanovisko, a to i přes všechno, co nám mohou bezpečnostní složky provést, budeme stát jako jeden člověk v pokojném protestu. Bude to znamenat první krok na cestě ke změně, první skutečný krok, který nás posune dál a naučí nás spoustu věcí. Naše soudržnost při plánování je sama o sobě úspěchem. Už pouhé vědomí, že musíme požadovat svá práva, je úspěch.“ Následující den po zveřejnění této nahrávky proudily stovky tisíc lidí na káhirské náměstí Tahrir, náměstí Svobody, aby vyjádřily svůj požadavek na odstoupení prezidenta Mubaraka a ukončení jeho režimu. Množství zúčastněných bylo mimořádné a o tři týdny později byl Mubarak donucen rezignovat. Stále není jasné, zda si egyptská armáda neponechá větší část své vládní moci, ale historie by měla zaznamenat, že toto byla revoluce občanů.
15/2/2011 (Zdroj: DemocracyNow a Akt-info)
               .
EVROPSKÉ ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI TAJNĚ SLEDOVALY AKTIVISTICKÉ SKUPINY
Britský deník The Guardian odhalil, že tři významné britské a skotské energetické společnosti prováděly tajné špionážní akce za účelem shromažďování informací o ekologických aktivistech. Zveřejněné dokumenty ukazují, že soukromé bezpečnostní firmy pronikly do emailových účtů aktivistů, na emailových seznamech se vydávaly za aktivisty a infiltrovaly se do protestních skupin, včetně organizace za klimatickou spravedlnost Rising Tide.
15/2/2011 (Zdroj: DemocracyNow)

OXFAM VARUJE PŘED ZNEUŽITÍM HUMANITÁRNÍ POMOCI PRO POLITICKÉ ČI VOJENSKÉ UČELY
Mezinárodní humanitární organizace Oxfam vydala zprávu, v níž upozorňuje na zesilující tendenci vyspělých zemí věnovat více své zahraniční pomoci těm zemím, které považují za politicky a vojensky důležité, zatímco přehlíží jiné země, jejichž potřeby jsou naléhavější a jejichž obyvatelé pomoc akutně potřebují. Zpráva uvádí, že miliardy dolarů humanitární pomoci se utrácí za neudržitelné, drahé a někdy až nebezpečné projekty, neboť dárci využívají pomoc, aby podpořili krátkodobé cíle své zahraniční politiky a svých bezpečnostních zájmů. V období mezi lety 2001 až 2008 sice objem zahraniční pomoci rostl, nicméně 40 procent tohoto nárůstu bylo utraceno pouze ve dvou zemích, v Afghánistánu a Iráku. 150 zbývajících přijímajících zemí se muselo podělit o zbytek této pomoci. „Jsme svědky znepokojujícího vývoje, kdy některé státy využívají zahraniční pomoc k získání rychlých politických bodů místo toho, aby nahlížely na širší kontext a snažily se doopravdy zmírnit chudobu,“ prohlásil autor zprávy Mike Lewis. „Účinná pomoc zachraňuje životy, snižuje chudobu, přispívá k rozvoji zdravotní péče a vzdělávání, posiluje ekonomiky chudších zemí. Pomoc cílená na krátkodobé politické a vojenské účely se míjí s opravdovými potřebami těch nejchudších a vůbec nepřispívá k budování dlouhodobé bezpečnosti…“ Spojené státy utratily v Afghánistánu spolu s dalšími členskými státy NATO miliardy dolarů za drahé a neudržitelné „projekty s rychlým výsledkem“, které měly za cíl získat podporu místních obyvatel. Mnoho místních obyvatel se ale naopak obávalo, že tyto projekty jen přilákají útoky Tálibánu. Důsledkem politizace a militarizace zahraniční pomoci je to, že se nyní jeví mnohem obtížnější doručit pomoc těm, kteří ji potřebují. V letech 2008 až 2010 se v Somálsku americká zahraniční pomoc, v minulosti největší zdroj pomoci některým nejchudším obyvatelům této země, snížila až na osminu. Došlo k tomu poté, co americká vláda uvedla některé ozbrojené skupiny kontrolující střední a jižní část země na svém seznamu teroristů. Svou pomoc ukončila s tím, že pokud organizace přijímající pomoc nemohou zajistit, že se třeba i část pomoci nedostane do rukou teroristů, USA v pomoci nemohou pokračovat.
10/2/2011 (Zdroj: Oxfam)

=============================================
Poznámka: Naše rubrika mezinárodních zpráv vám přináší vybrané zprávy z několika ostře prověřených mezinárodních zdrojů:
- Program DemocracyNow televizní stanice Pacifica (http://www.democracynow.org/recent.pl)
- Organizace Amnesty International (http://www.amnesty.org/en/features-news-and-updates)
- Deník The Guardian (http://www.guardian.co.uk/world)
- Organizace Human Rights Watch (http://www.hrw.org/en/news)
- Organizace Global Voices (http://globalvoicesonline.org/)
- Oxfam International (http://www.oxfam.org/en/pressroom)
=============================================

Žádné komentáře